(arthurek: Pavel Paška – noviny Dobry den)
UH. HRADIŠTĚ, DĚČÍN (pas) – Česká televize zařadila na sobotní odpoledne (ČT2 – 15.10) záznam z Mezinárodního hudebního festivalu Děčín 2002, pokračovatele známé Děčínské kotvy. I když pořadatelé jakoukoliv spojitost odmítají, moderátoři přesto chodili v námořnických úborech. Během čtyř festivalových dnů vystoupili interpreti snad všech žánrů od vážné přes pochodovou až po rockovou hudbu. V sobotu 22. června se na děčínském náměstí, jako poslední soutěžící s číslem 11 v autorské soutěži, představila také kapela Argema, která si jako vloni odvezla cenu diváků – skútr. „Minulý ročník jsme byli požádáni, jestli bychom neprezentovali jednu písničku, kterou složil Vladimír Budík z Velkého Meziříčí,“ vzpomíná zpěvák kapely Argema Jirka Strážnický. „Písnička se nám líbila, tak jsme ji udělali. „Argema si díky ní z prvního ročníku přivezla hned dvě ceny – skútr, Cenu diváků, a cenu Hanácké kyselky za umělecký dojem. „Letos jsme si řekli, proč si nepřihlásit písničku svoji, když je to autorská soutěž,“ říká Strážnický, který děčínskému publiku zpíval písničku Cesty. Tu složil Dan Škrášek s Pepou Pavkou. „Tuto skladbu jsme původně chtěli dát na desku, ale protože se na desku nevešla, mrzelo nás to, a tak jsme ji poslali do Děčína,“ tvrdí třiadvacetiletý zpěvák. V anonymním výběru, kdy skladby místo autorů a interpretů mají pouze číslo, postoupila do finále. Uspěla nejen u poroty, ale i diváků, a tak si Argema podruhé za sebou odvezla z Děčína skútr jako Cenu diváků. „Nepočítali jsme s tím, že vstoupíme do stejné řeky dvakrát,“ poznamenal s úsměvem Strážnický. „Je to nejkrásnější, co hudebníka může potkat. Každá porota jde zmanipulovat, ale diváci nikdy!“ Na letošním druhém ročníku se představilo hodně kvalitních interpretů. Nikdo z kapely nevěřil v takový úspěch, i když před vyhlášením výsledků Martinem Dejdarem bylo kapele ocenění oznámeno, a proto nějakou chvíli trvalo, než kapela na pódium při předávání přiběhla. A kde skútr skončí? „Tam kde ten loňský,“ mlžil Jirka Strážnický. „Říkám to strašně nerad, ale bohužel jsme ho museli také prodat. To je cena, která nejde podělit pěti. Takže jsme jej prodali a peníze použili na další rozvoj kapely. Chystáme další desku a peníze se hodí. V Děčíně jenom tato cena byla věcná, ostatní finanční.“
